Přemýšlím, co napsat do začátku. Na nic nepřicházím, tak co začít bez začátku? Nebudu se představovat, jelikož neslyším, nevidím, nevnímám. Všechno a nic. Nechávám se unášet, s otázkou kdo vytváří proudy, ve kterých žijeme, jako ovce. Hrajeme své role, aniž bychom věděli, proč to děláme. Vím, že to chce změnu, ale nevím, jakou. Vím, že v tom něco je, jen to nevidím. Poslouchám hudbu měst, ale opravdový, jediný hlas neslyším. Unáší mě přesvědčení zítřka, že to co dělám je užitečné, ale vím, že není, jen to neřeknu nahlas, jde z toho hrůza. Ale, co jiného zbývá? Nevnímat skutečnost a dál snít, ne tak zářivé sny.
Přesto se nacházím, jak přemýšlím o věcech.
Vysvětlí mi někdo tenhle svět...
Žádné komentáře:
Okomentovat